NA VÝSTAVĚ

Výstava psů je vlastně přehlídka krásy příslušníků daného plemene, kde se hodnotí, jak moc pes odpovídá standardu FCI. Podle toho je pak klasifikován - známkován.

Mnoho lidí se domnívá, že když si pořídí pejska s PP, budou taky muset chodit na výstavy. Ne, nemusí, ale... To zpropadené ale. :-) Pokud chcete aby váš pejsek, nebo fenka mohli mít čistokrevné potomky, potvrzené Průkazem Původu, musí oba splnit podmínky chovnosti daného plemene a ty stanovují určitý počet výstav s minimálním hodnocením. Takže je jen na vás, jestli pejsek bude využit v chovu, či ne. Na druhou stranu je škoda a mrzí to každého chovatele, když se jeho odchov nevystavuje. Ale toto rozhodnutí je na vás, a nikdo vás do ničeho nemůže nutit.

Pro ty, co se rozhodli, že vystavovat budou, nebo to chtějí třeba jen zkusit, je níže uvedný popis, kde naleznete typy výstav, hodnocení a tituly, které na nich můžete získat. Z vlastní zkušenosti vím, že je velmi težké se v systému hodnocení, ocenění a titulech zorientovat, tak snad vám to pomůže.

Jak začít?

Pokuste se pro začátek aplikovat do všeobecné výchovy svého psíka a také do nácviku vystavování tato praktická doporučení:

  • Vždy pracujte se psem dobře vyvenčeným, ne však příliš unaveným (s nemocným nebo s oslabeným nikdy!).
  • Při nácviku na něj mluvte a měňte intonaci hlasu podle toho, zda se cvik daří či nikoliv. Naučte se na svého psa správně mluvit, odlišně intonovat, používejte čitelná gesta rukou i signály těla.
  • Mluvte tiše, protože jednak pes slyší, daleko lépe než my, lidé, a jednak tím lépe upoutáte jeho pozornost; navíc na výstavě není vhodné na psa povely pokřikovat, neboť to ruší ostatní vystavovatele a rozhodčí vás může v kruhu i napomenout.
  • S pejskem jednejte vlídně, ale trvejte důsledně na provedení požadovaného úkonu.
  • Chvalte ho za každý, byť sebemenší pokrok a pěkné provedení požadovaného vítejte s neskrývaným nadšením.
  • Nebojte se vyjádřit pomocí hlasu své pocity, zejména svou radost a spokojenost, ale i případné zklamání či nelibost.
  • Používejte odměny, zvýšíte pracovní motivaci psa (kousek piškotu, psí krekry, páreček a pod.); psa můžete odměňovat i na výstavě v kruhu, mezi jednotlivými fázemi vystavování - nikde to není zakázáno. Motivací může být i velmi malá, ale oblíbená hračka (myška, gumová kulička, ...)
  • Zásadně se vyvarujte trestů v průběhu nácviku! Nejhorším trestem může být ostře vyslovené FUJ! nebo přiměřené cuknutí vodítkem, použité ve vhodném okamžiku.
  • Nácvik nesmí trvat příliš dlouho, raději ho rozdělte na více menších částí.
  • Pokud uvidíte, že pes nepracuje se zájmem, změňte náplň, pohrajte si s ním a k práci na předvádění se vraťte později.
  • Chcete-li dosáhnout výborných výsledků, najděte si na psa čas alespoň 10 minut každý den (minimálně měsíc před výstavou), kdy se mu budete po stránce předvýstavní přípravy plně věnovat.
  • Střídejte nácvik a hru, protože uvolnění po vykonání cviku je pro psa stejně důležité jako pro vás.
  • Postupujte od jednoduchého ke složitějšímu; nácvik ztěžujte postupně a teprve v době, kdy pes váš předchozí požadavek bezpečně zvládne.
  • Pokud pes cokoliv nedělá podle vašich představ, hledejte chybu nejprve u sebe a ve vedení nácviku.
  • Všeobecně je vhodný systematický, pravidelný postup nácviků podpořený pochvalami, odměnami a také vašimi kvalitními znalostmi o dané problematice.

Nezapomeňte, že pes není stroj! Může mít také "špatnou" náladu, může být unavený nebo nemusí být "ve své kůži". Fenka může být zrovna "hormonálně nevyvážená" po hárání a pes třeba "zamilovaný". Pracujete s živou bytostí, která je ochotná přijmout váš způsob zábavy a ještě se z toho radovat. Buďme tedy psům za tuhle ochotu svým způsobem vděční!

Základní pravidla pro předvádění psa ve výstavním kruhu:

  • pohyb v kruhu probíhá v protisměru hodinových ručiček, takzvaně na levou ruku
  • výstavní vodítko se drží v levé ruce, pes se pohybuje po levé straně těla majitele, tedy uvnitř kruhu
  • posouzení psa v kruhu se skládá z posouzení psa v pohybu, posouzení ve výstavním postoji a z detailní prohlídky (hlava, chrup, oči, tělo, končetiny, varlata ...)
  • základním stylem výstavního pohybu psa je klus

Výstavní dispozice každého jedince tvoří nejen jeho exteriér, ale také jeho momentální kondice fyzická i psychická. Měli byste vědět, jakého pohybového rozsahu je váš pes schopen, zda mu svědčí rychlejší či pomalejší tempo, měli byste vypozorovat, jaká rychlost pohybu mu nejvíce "sluší". Fyzická kondice se v průběhu roku liší a má na předvedení jedince nezanedbatelný vliv. Jiný je psík po prázdninách, kdy dva měsíce řádil na zahradě a denně naběhal spoustu kilometrů, jinak vypadá uprostřed zimy, kterou prolenošil zachumlaný v teplé dece či posteli, obložený vánočními laskominami. V neposlední řadě je vaším spojencem či nepřítelem celková pohoda psa. Psík unavený, nevyspalý, vyčerpaný blinkáním po cestě nebo rozlámaný po tisícikilometrové jízdě autobusem bez možnosti dostatečné předvýstavní relaxace bude zcela jistě reagovat jinak, než jeho dobře odpočinutý kolega, který noc prolenošil roztažený na posteli, ráno se vesele proběhl v parku, před výstavou se dostatečně vyvenčil a pohrál si s dobře naladěným a též neunaveným majitelem. Asi už nemusím dodávat, kdo bude mít ve výstavním kruhu navrch, že?

Cílem snažení dobrého vystavovatele je předvést rozhodčímu psa v ideální psychické i fyzické kondici, s pěknou pohybovou kulturou a maximálně estetickým celkovým projevem. Proto je potřebné znát všechny klady i zápory vlastního psa a umět s nimi tvůrčím způsobem pracovat v jeho prospěch. Kvalitního rozhodčího nijak neoklamete, ale budete mít jistotu, že jste lepší než ti, kteří se psem zacházet neumějí, dostane se vám uznání za vynikající předvádění psa a zaručeně sklidíte obdiv přihlížejících diváků, což je myslím příjemné.

Výstavní postoj

Výstavní postoj psa je nedílnou součástí vystavování. Na našich výstavách tvoří posouzení postoje zhruba polovinu konečného hodnocení psa.

Ve volném postoji se obyčejně používají dva stupně aktivního napětí psa. Jeden volnější, aplikovaný v době, kdy rozhodčí hodnotí jiného psa nebo se vašemu psíkovi zcela nevěnuje, tudíž můžete se svým psem klidně promlouvat a nemusíte trvat na stoprocentním držení hlavy, ocásku ani na dokonalém vypětí těla. Druhý - maximální, který je určen pro dobu hodnocení právě vašeho psa a pro veledůležitý okamžik rozhodování rozhodčího mezi dvěma psy. To je chvíle, kdy psíkovu pozornost musíte zcela soustředit na sebe, např. pomocí aportku nebo pamlsku, pes maximálně zaktivizuje své svalstvo a celý se "vyšponuje". Stane se tak díky dvěma vlivům, které na něj působí zároveň. Je to povel pro postoj (např. Zůstaň) a váš aktivující hlas nebo podnět. Psíkovu pozornost můžete upoutávat čímkoliv, co se vám osvědčí: hlasem, gestem, hračkou, lákavou odměnou.

Postoj "Volný s kontrolou" - zde platí výše uvedený text s tím rozdílem, že vzhled psíka můžete průběžně ovlivňovat pomocí výstavního vodítka, jehož středně utaženou smyčku dáte těsně za psíkovu hlavičku za uši. Vodítko vede psovi středem za hlavou. Jemným tahem, cuknutím či naopak povolením vodítka dáváte psíkovi najevo jak vysoko má mít hlavu, zda si má popostoupit o krůček vpřed, natáhnout se v hrudníku nebo více vytáhnout vzhůru. Majitel stojí obvykle mírně šikmo před psem a upoutává jeho pozornost pravou rukou nebo na sebe. Nikdy však nestojí přímo před psem, protože by ho vodítkem vedeným za ušima nad hlavou rušil. Může se postavit dokonce vedle psíka, pokud ten je schopen sám se soustředit na nějaký podnět z okolí. 

Postoj "S oporou" - vedle psa vystavovatel přiklekne, přidřepne nebo se opírá o jedno koleno, jak je libo a fyzicky možno. Lehce přidržuje na napjaté dlani pravé ruky hlavu psíka pod tlamičkou, prsty natažené, neboť by jinak zkresloval pohled rozhodčímu, levou rukou fixuje zadní končetiny. Výhodou tohoto způsobu je možnost stálé kontroly psa i jeho průběžného opravování. Je vhodný pro psy, kteří potřebují mít pro svůj klid pánečka u sebe, pro psy, kteří citlivě reagují na spoustu rušivých podnětů a při samostatném postoji by byli roztěkaní a nepozorní, eventuálně pro psíky nejisté a na prvních výstavách mírně bázlivé.

Chcete-li aby váš pes dobře vypadal, musíte znát základní pravidla výstavního postoje. Při pohledu zepředu i zezadu by měly být přední i zadní nohy psa v zákrytu. Všechny čtyři tvoří při pohledu shora obdélník. Pokud psovi upravujete postoj končetin, těla a hlavičky, postupujte vždy v pořadí:

1) přední končetiny - obě vždy rovnoběžné, postavené kolmo k podkladu. Můžete je srovnat buď najednou pozvednutím psa zepředu pod hrudníčkem (to zejména v situaci, kdy pes stojí vysloveně špatně) nebo můžete nožky poopravit jednu po druhé jejich mírným posunutím do žádoucího postavení. Nevhodné je posunutí končetin příliš vpřed před tělo nebo příliš dovnitř pod tělo. Obě možnosti nedovolují správně postavit vše ostatní!

2) zadní končetinymohou stát dvěma způsoby:
a) obě z pohledu rozhodčího v zákrytu
b) z pohledu rozhodčího je bližší noha posunuta asi o dvě až tři tlapky vzad v závislosti na úhlení končetin psa a formátu těla. Majitel tedy posune od sebe vzdálenější nohu psa o kousek vzad.

3) hlava a úhel držení krku - krk je držen ladně povýš, hlava v mírném nadhledu směřuje vpřed! Častá chyba: majitel ukazuje odměnu psovi příliš blízko nebo příliš vysoko, pes pak nadměrně zaklání hlavu ve snaze dohlédnout na pamlsek a linie hlavy neodpovídá linii těla, což ruší celkový dojem. Záklon hlavy může být způsoben i silným škrcením psa vodítkem... Ani to není ideální způsob.

Na co se ještě připravit

  • Kontrola chrupu - prohlídka chrupu je naprosto nezbytnou součástí výchovy psa. Potřebujete ji nejen na výstavách a bonitaci, ale také na veterinárním středisku, při domácí prohlídce zubů, při jejich běžném čištění, odstraňování zubního kamene atd.
  • Podrobná prohlídka těla - u psů zahrnuje tato prohlídka také kontrolu varlat
  • Výstavní číslo - U přejímky psů nebo v deskách s materiály psa ve výstavním v kruhu dostanete obvykle samolepku nebo kartičku s číslem psa, uvedeným v katalogu. Moudrý majitel si sebou vozí zavírací špendlík, aby kartónek s číslem pohodlně zavěsil na svůj oděv a nemusel koumat, kam a jak jej připevní. Zkušený vystavovatel vlastní průhledné pouzdro na špendlíku, kolíčku nebo se širší gumou, do kterého jakékoliv číslo pohodlně zasune a celé viditelně umístí na sebe. Pouzdra vyrábějí a prodávají někteří renomovaní výrobci krmení či potřeb pro psy (např. Pedigree a další) a lze je koupit na některých výstavách.
  • Výstavní vodítko - v současné době máte na výběr velké množství výstavních vodítek, které se liší tvarem, materiálem, způsobem výroby, délkou či tloušťkou, barvou i jištěním - je opravdu jen na vás, kterému dáte přednost.

Desatero vystavování

  1. Jakmile vstoupíte do výstavního kruhu, neměli byste se soustředit na nic jiného než svého psa a na rozhodčího.
  2. Neměli byste se nechat rozptýlit poznámkami diváků ani jiných majitelů či chovatelů (často bohužel nejapnými, tu a tam urážlivými či plnými závisti). Slabší nátury svou účast ve výstavním kruhu časem vzdají, silnější vydrží a nenechají si vystavování, jako svého koníčka, nijak zprotivit.
  3. Po vstupu do kruhu si obhlédněte situaci (z katalogu víte, zda půjdete první, poslední nebo ve středu soutěžících) a zaujměte vhodné místo.
  4. Buďte ohleduplní. Nechte si kolem sebe dostatek místa, nešlapte si na záda, v postoji nelepte psy na sebe. Zbytečně se rušíte a je to úplně zbytečné.
  5. Nezapomeňte u vystavování svého psa myslet! Pokud se ve výstavním kruhu majiteli a psu něco nepovede, je to z 99% vina majitele. Totéž platí i při výcviku a při výchově psa. Příčinou jsou nepozornost, nesoustředěnost, nevšímavost, nedostatečný postřeh a pomalá adaptabilita na nové situace stran majitele. Chce to jezdit na výstavy a vystavovat a vystavovat. Každá získaná zkušenost se odrazí v příštím zlepšeném výkonu psa i jeho vůdce.
  6. Ani vy ani pes nesmíte ani chvilku zahálet. Pravdou ale je, že ačkoliv se připravíte, jak nejlépe budete umět, výsledek nikdy není zaručený a stát se může kdykoliv cokoliv. Jen s tímto vědomím a s jistou pokorou k dění na výstavě se chodí vyhrávat.
  7. Nesportovní je též hlasité komentování výkonů rozhodčího, vystavovatelů, kritizování předváděného psa, oblečení či vzhledu vystavovatele. Jde o jistou etiku chování vystavovatele, kterou bychom měli všichni navzájem ctít.
  8. Naopak je dobrým zvykem upřímně poblahopřát vítězi, vždyť na jeho místě můžete být příště vy, případně poděkovat konkurentovi na druhém místě, jste-li první.
  9. Stále je čemu se učit a jak se zdokonalovat, chcete-li být nejlepší.
  10. Jestliže nejste na první výstavě mezi třemi nejlepšími, nedejte se odradit. Mějte strpení, buďte vytrvalí a nakonec se mezi oceňovanými objevíte.

Jak se na výstavu vůbec přihlásit? Kde to mám hledat a kolik to stojí?

Takže, např. na stránkách www.cmku.cz si najdete kalendář výstav. U jednotlivých výstav naleznete kdo jí organizuje a zároveň také odkaz na stránky výstavy. Tam naleznete propozice výstavy, kde jsou všechny důležité informace o výstavě. Většinou zde naleznete také přihlášku. Na větší výstavy není třeba přihlášku ručně vyplňovat a posílat korespondenčně, ale již je možné se přihlašovat online přes www.dogoffice.cz . Toto doporučuji, šetří to Váš čas a také máte o všem přehled. Podobné online přihlašovací systémy existují i dalších evropských zemích, např. na Slovensku je to www.dogshow.sk . Přihlásit se na výstavu je třeba s předstihem, uzávěrky většinou 2 měsíce, nejpozději měsíc před výstavou. Čím dřív se příhlásitě tím více ušetříte. Vyplníte, zaplatíte, přiložíte kopii PP a odešlete. Zpátky se vám vrátí tzv. Vstupní list. Ten si vezmete spolu s originálem PP, očkovacím průkazem a pejkem a v den výstavy vyrazíte. Doporučuji vyrazit brzy - ikdyž se stanovený termín přejímky psů většinou tak striktně nedodržuje, je třeba být na výstavě včas, protože je třeba zaparkovat, najít příslušnou halu, najít příslušný výstavní kruh, projít přejímkou, najít si místo, kde budete mít dobrý výhled, pokecat s kolegy chovateli, atd. :-)

Co to je to vlastně ta přejímka? To ukážete u příslušného stolečku vstupní list a oni si vás odškrtnou na seznamu, dostanete katalog, někdy i složku s prázdným posudkem a číslo. Někdy se číslo dává až v kruhu u stolečku před vlastním posuzováním. Číslo nestratit, bez toho Vás do kruhu nepustí.

Pak si najdete svůj výstavní kruh a tam budete čekat, než se dostanete na řadu. Doporučuji pořídit si kempinkové (rybářské) židličky a pelíšek - kennel přepravku nebo klec. Pro čivavy se nám nakonec nejvíce osvědčil kočárek. Pejsci jsou v bezpečí, nikdo je nezašlápne, od podlahy jim není zima a mají pěkný výhled. Pro pejsky nezapomeňte misku na vodu a vodu, a pro vás svačinu:-) Protože pokud nevlastníte málopočetné plemeno, může se vám výstava protáhnout i na několik hodin.:-) Navíc můžete být úspěšní a postoupit do závěrečných soutěží a ty se konají většinou až odpoledne. :-)

Oblečení

Oblečte se hlavně pohodlně, elegantně, úměrně významu akce. Avšak příliš úzké šaty a vypasované korzety opravdu nejsou vhodné. Stejné je to s botami, musí být maximálně pohodlné, bez podpatků, měli by vypadat společensky a nesmí klouzat. Tenisky, či jiná sportovní obuv není příliš vhodná. Barva oblečení by měla být v kontrastu v barvou vystavovaného pejska (aby co nejlépe vynikl) a měla by ladit s barvou jeho srsti. Oblečení by však mělo působit důstojně a nerušivě. Také si musíme uvědomit, že bychom do kruhu neměli nastupovat umazaní, třeba od tlapek. Možná se to zdá jako banalita, vždyť jsme zvyklí na nějakou tu tlapičku na oděvu, ale ve výstavním kruhu to odpoutává pozornost rozhodčího od psa a to přece nepotřebujeme.

U tmavých psů je výborná šedá, béžová či jemné pastelové barvy - také se na nich ztratí nějaká ta čmouha. U zlatých a červených psů bychom měli volit oblečení podle konkrétního zbarvení jedince - tmavě hnědá, vínová, tmavě zelená (spíše podzimní barvy), černá není moc vhodná (budete samý chlup). U bílých psů máme hodně volnosti, vhodné jsou všechny spíše tmavší barvy. Pokud je pejsek dvoubarevný - kombinace bílé s jinou barvou - je vhodné volit barvu oblečení v kontrastu s druhou barvou psa (zlatá, červená, modrá, černá). Modrá barva psa je velmi specifické zbarvení - samo o sobě působí poměrně nevýrazně - je tedy třeba takového jedince zvýraznit vhodně zvolenou barvou oblečení, určitě je dobré použít barvy světlejší a jemné pastelové. Zvolená barva by měla být spíše studená (v tomto případě nebude vhodná žlutá ani zelená, či béžová ani šedá). Pro žíhané psy je vhodné zvolit barvu v kontrastu s převládající barvou. Ale ve většině případů budou platit stejná pravidla jako pro černé pejsky. Je pravdou, že na venkovních výstavách budeme vždy více sportovně oblečení, ale i přesto bychom neměli do kruhu nastoupit v teplácích a teniskách. Můžeme zvolit sportovní kalhoty a tričko, pokud se cítíme dobře v džínech, tak jsou přípustné:-)

Výstavní kruh

Jedná se o ohraničený prostor. V uzavřené hale se používá koberec, venku se jen vyznačí čtverec. Není nijak dáno, jak by měl být velký, ale měl by odpovídat vystavovanému plemeni a počtu přihlášených jedinců. V tomto prostoru je umístněn stůl pro posuzovatele (rozhodčího), jeho zapisovatele a vedoucího kruhu. U některých plemen, převážně malých, je zde ještě umístněn stůl, kam postavíte pejska do výstavního postoje. Kde je pes celkově prohlídnut, včetně zubů, u samců se kontrolují i varlata.

Posuzovatel, někdy se říká rozhodčí - je kvalifikovaný odborník na příslušné plemeno, který úspěšně prošel vzdělávacím programem u Českomoravské kynologické Unie, která v tomto případě zastupuje FCI (Mezinárodní Kynologická Organizace), a úspěšně složí zkoušku posuzovatele.

Vedoucí kruhu - je většinou aspirant (čekatel) na statut posuzovatele, který ještě nemá složenkou zkoušku z plemene a musí splnit praxi v kruhu. Organizuje hladký průběh výstavy.

Zapisovatel - zapisuje:-), vypisuje posudky, které jsou mu diktovány posuzovatelem.

Výstavy

Pořádají se oblastní, okresní, krajské, speciální a klubové (určené jednomu plemeni, nebo plemenům sdružených pod jedním klubem), národní, mezinárodní a pak soutěže - šampion šampionů, nejkrásnější pes výstavy nebo státu, dne, roku...

Výstavní třídy 

a výstavách vystavujeme psy dle věku - v tzv. třídách - 

  • puppy - štěně (4-6 měsíců)
  • dorost (6-9 měsíců)
  • mladý (9-18 měsíců)
  • mezitřída (15-24 měsíců)
  • otevřená (od 15. měsíců)
  • šampionů (od 15. měsíců)
  • pracovní (od 15. měsíců)
  • veterán (od 8. let). 

Většina tříd je v rozsahu určitého věku pejska, třída pracovní je na základě složených zkoušek - typ a jaké jsou popsány na klubu příslušného plemene. Třída šampionů je pak určena psům, kteří již mají titul šampiona, případně jiný plnohodnotný titul.

Hodnocení - je na všech výstavách stejné, liší se však zadávané tituly. Jejich přehled naleznete zde: TITULY.

Hodnocení se zadává ve známkách - výborná, velmi dobrá, dobrá, dostatečná, nedostatečná. Kromě toho se ještě zadává pořadí prvních čtyřech ve třídě. Na prvních dvou pozicích pak mohou být zadány i tituly, pouze v případě známky výborná. Toto hodnocení je stanoveno výstavním řádem ČMKU. Jak je uvedeno níže, hodnocení by se mělo vždy provádět na základě kvality konkrétního jedince, nikoliv na základě kvalit handlera:-). Přesto je důležité, aby byl handler (ten kdo psa předvádí) minimálně stejně dobrý jako je jeho pes. Toto opravdu nepodceňujte a pracujte také na Vašich dovednostech. Jak na to se můžete naučit na seminářích o handlingu. Dnes už existují i profesionální handleři, kteří dokážou na zakázku Vašeho psa předvést na výstavě. Říká se, že špičkový handler nakonec "vyjezdí" tituly i na průměrném jedinci:-( To by se dít nemělo... Bohužel se často setkáváme s naprosto jinou praxí:-( Je smutné, že se často posuzuje handling psa a až poté jeho kvality. Proto někteří chovatelé raději vystavují na výstavách posuzovaných zahraničními rozhodčími, ale ani tam to není ideální. Britští rozhodčí posuzují kvalitu psa a až při určování prvních čtyřech pozic ve třídě hraje roli i handling.

a) Třída štěňat a dorostu

  • velmi nadějná
  • nadějná

Ve třídě štěňat i dorostu se určuje pořadí prvních čtyř jedinců a nezadává se titul Vítěz třídy.

b) Třída mladých, mezitřída, otevřená, pracovní, šampiónů (vítězů), veteránů, čestná:

  • výborná
  • velmi dobrá
  • dobrá
  • dostatečná

Ve třídě mladých, mezitřídě, otevřené, pracovní, šampiónů (eventuelně vítězů), veteránů a čestné se stanovuje pořadí čtyř psů oceněných známkou výborná či velmi dobrá.

Uvedená klasifikace musí odpovídat těmto definicím:

výborná: - Tato známka smí být přiznána jen takovému jedinci, který se velmi přibližuje ideálu, jak ho popisuje standard a je předveden ve výborné kondici. Jeho povaha musí být harmonická a vyrovnaná. Typem musí pes odpovídat své třídě a musí mít prvotřídní postoj psa. Převaha jeho kvalit musí vyvážit jeho drobné nedostatky. Musí vykazovat typické vlastnosti svého plemene.

velmi dobrá: - Tato známka se přiznává takovému jedinci, který má typické vlastnosti svého plemene, vyvážené proporce a je v dobré kondici. Prominou se mu drobné vady, nikoli však vady morfologické. Toto ocenění může být uděleno jen prvotřídnímu jedinci.

dobrá: - Toto ocenění se uděluje jedinci, který sice vykazuje znaky svého plemene, ale má viditelné hrubší vady.

dostatečná: - Toto hodnocení obdrží jedinec, který sice vykazuje znaky svého plemene, ale jehož tělesnému vzhledu chybí do ideálu velmi mnoho, nevykazuje obecně přijímané charakteristické znaky nebo jehož fyzická kondice není dostačující.

vyloučen z posuzování: - Musí být pes, který neodpovídá typu požadovanému standardem plemene; který vykazuje chování zjevně neodpovídající standardu nebo který je agresivní; který vykazuje abnormality varlat; který má vadu chrupu nebo anomální čelist; který vykazuje nedostatky barvy, nebo srsti, nebo vykazuje zjevné známky albinismu. Tato známka má být také zadána psům, kteří tak málo odpovídají jednotnému plemennému vzhledu, že to ohrožuje jejich zdraví. Dále má být zadávána psům, kteří vykazují vyřazující vady podle standardu plemene.

Psi, kterým nemůže být zadána žádná z výše uvedených známek, opustí kruh s hodnocením:

neposouzen: - Toto hodnocení se zadává psovi, který se nepohybuje, stále skáče na svého vůdce nebo se snaží dostat ven z kruhu, čímž znemožňuje posoudit krok a pohyb, nebo se trvale vyhýbá prohlédnutí rozhodčím a znemožňuje prohlédnutí chrupu, anatomie a stavby těla, ocasu nebo varlat. Toto hodnocení se také zadává tehdy, jsou-li patrné stopy operací nebo úprav, které naznačují, že vystavovatel chtěl ošálit rozhodčího.

Toto platí i v případě, že rozhodčí má dostatečný důvod předpokládat, že byla provedena operace, jejímž účelem bylo upravit původní stav nebo vlastnost (např. oční víčko, ucho nebo ocas). Důvod, pro nějž bylo zadáno hodnocení NEPOSOUZEN, musí být uveden v posudku.

Upravený text je převzatý z www.vystavovani.cz / www.muj-pes.cz